reklama
 
Univerzita Karlova

České vysoké školy ve světovém srovnání. Stoupá jejich kvalita?

Celkem devět českých zástupců najdeme letos v nejlepší tisícovce univerzit podle Quacquarelli Symons World University Ranking - což je doposud nejlepší tuzemský výsledek. Univerzita Karlova (UK) si navíc oproti loňsku polepšila o 26 pozic a figuruje mezi 300 nejlepšími vzdělávacími institucemi na 291. místě. Dá se z toho usoudit, že kvalita našeho vysokého školství stoupá?
reklama

QS World University Ranking patří mezi nejprestižnější mezinárodní srovnání terciálních škol. Hodnotí jich 1 600 z celého světa, a to na základě šesti kritérií - akademická reputace (s největší vahou 40 %), počet publikovaných citací akademických pracovníků (20 %), relace mezi počtem akademických pracovníků a studentů (20 %), reputace mezi zaměstnavateli (10 %), podíl zahraničních akademiků (5 %) a podíl zahraničních studentů (5 %). Zatímco podle webu Universitas.cz studentů z ciziny v České republice přibývá, z žebříčku vyplývá, že české univerzity ztrácejí na konkurenceschopnosti, a to především malým podílem zahraničních pracovníků, ale taky malým počtem publikovaných citací.

Jak si na tom vedou čeští zástupci?

Univerzita Karlova: 291 (pořadí pro r. 2019/2020), 317 (pořadí pro r. 2018/2019)

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: 355 (pořadí pro r. 2019/2020), v r. 2018/2019 se neumístila

České vysoké učení technické v Praze: 498 (pořadí pro r. 2019/2020), 531 - 540 (pořadí pro r. 2018/2019)

Masarykova univerzita: 551 - 560 (pořadí pro r. 2019/2020), 571 - 580 (pořadí pro r. 2018/2019)

Univerzita Palackého v Olomouci: 601 - 650 (pořadí pro r. 2019/2020), 651 - 700 (pořadí pro r. 2018/2019)

Vysoké učení technické v Brně: 651 - 700 (pořadí pro r. 2019/2020), 651 - 700 (pořadí pro r. 2018/2019)

Technická univerzita v Liberci: 751 - 800 (pořadí pro r. 2019/2020), v r. 2018/2019 se neumístila

Česká zemědělská univerzita v Praze: 801 - 1000 (pořadí pro r. 2019/2020), v r. 2018/2019 se neumístila

Ostravská univerzita: 801 - 1000 (pořadí pro r. 2019/2020), v r. 2018/2019 se neumístila

Opravdu nebo jen zdánlivě dobré výsledky?

"Samozřejmě nejsem úplně spokojen třeba s výkonem naší univerzity v kritériu citovanosti, ale v současné době se zaměřujeme právě na nové hodnocení vědecké činnosti na naší univerzitě a věřím, že i v tomto parametru se v dalších letech budeme vylepšovat," řekl k tomuto nedostatku rektor UK Tomáš Zima pro Deník.cz. "Jsem velmi rád, že v letošním ročníku Univerzita Karlova poskočila mezi prvních 300 nejlepších. Jednalo se zejména o reputaci mezi učiteli a vědci z celého světa, což ukazuje mezinárodní rozměr naší univerzity," doplnil. UK nicméně doposud pět let v řadě klesala a loni se umístila nejhůře od roku 2012 (kdy se do žebříčku dostala poprvé). Vůbec nejlépe dopadla v roce 2014, kdy obsadila 233. místo.

Univerzita Karlova, Karolinum, rekotorát, velká aula
work
Úspěch českých univerzit: Tři české VŠ jsou v top desítce elitních škol nových členů EU!
26. 4. 2018
2 minuty a gratulace

Naopak Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) byla v žebříčku zahrnuta vůbec poprvé a hned na 355. pozici. Na rozdíl od UK VŠCHT na hodnocení ubrala i horší reputace vyučujících a školy, což ale může být důsledkem mnohem kratší historie, než jakou mají za sebou nejprestižnější univerzity, jakými jsou například letos vítězná Massachusetts Institute of Technology (MIT), na druhém místě Stanford University a třetí Harvard University nebo také UK (VŠCHT vznikla teprve v roce 1952).

Ač se může na první pohled zdát, že snad přicházejí lepší časy, nemusí tomu tak nutně být. Například jedno z nejuznávanějších mezinárodních srovnání Times Higher Education (THE) ukazuje, že české univerzity buď stagnují na stejných pozicích, nebo dokonce klesají níže v evaluaci. Z 1250 škol obsazuje UK už několik let 401.-500. příčku a 2. v tuzemsku nejuznávanější Masarykova univerzita (MU) meziročně klesla z 501.-600. místa na 601.-800, hůře dopadly také České vysoké učení technické (ČVUT) a VŠCHT. Žebříček CWTS Leidenské univerzity zase UK umístil na 744. místo z 937 univerzit.

Studuje nás příliš mnoho

"Školy by si v principu mohly prosadit výrazné snížení počtu studentů za současné peníze, když jim za vzdělávání nechce stát pořádně platit, ale moc usilovně to neprosazují," zmínil na svém blogu na Aktuálně.cz možnou cestu ke zlepšení ředitel think-tanku Idea Daniel Münich, který se dlouhodobě kvalitou českého školství zabývá. Oproti nejlepším světovým univerzitám mají ty české někdy až šestkrát menší rozpočet, zároveň ale více studentů.

studium finance
work
Studium v Česku – zaslouží si nálepku zdarma?
28. 2. 2019
3 minuty o studijních financí

"Vedle toho je běžné, že jedna součást vysoké školy má peněz, že neví, co s nimi, zatímco na stejné škole přežívá jiná součást, která dře bídu s nouzí," doplňuje Münich. Možným vysvětlením může být sklon k byrokracii, s kterým se potýká celé, nejen vysoké, školství a potažmo i zbytek státní správy.

Právě byrokracie je podle Anny Mittnerové z VŠCHT jednou z příčin také nedostatku zahraničních zaměstnanců v prostředí veřejných vysokých škol, jak popisuje na portálu Věda a výzkum.cz. Je tedy administrativní zátěž jednou ze sfér, jejíž zjednodušení by mohlo pomoct zkvalitnit výuku tuzemských univerzit?

Mnohými dříve vyčítaná podfinancovanost už totiž postupně problémem být přestává. Od státu veřejné vysoké školy dostávají stále více peněz - z 19,2 miliard v roce 2015 objem financí vzrostl k letošním 26,6 miliardám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové si školy příští rok polepší o dalších 800 milionů. "Pokud prostředky od státu porostou tímto tempem, podfinancovanost českých vysokých škol v porovnání s dalšími vyspělými zeměmi by se měla postupně odstranit," řekl pro iHned.cz rektor MU Mikuláš Bek.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější