reklama
 
Zahraniční zkušenosti při hledání práce, jsou skutečně výhodou?

Zahraniční zkušenosti při hledání práce, jsou skutečně výhodou?

Řada z nás vyrazila během svých studií do zahraničí. Ať už to bylo na letní brigádu, do školy nebo pro zlepšení jazykové úrovně, vždy se jednalo o jistě bohatou zkušenost. Jak nám ale nově získané zkušenosti z ciziny pomohou při hledání práce po návratu domů? Na to se Studenta ptala personálního ředitele poradenské společnosti Accenture ČR Juraje Vrabka.
reklama

Snad všichni se od základní školy učíme nějaký cizí jazyk. V drtivé převaze případů šlo o angličtinu nebo němčinu. Jen výjimečně se pak mohlo jednat o jeden z románských jazyků či ruštinu. Jak sám Juraj Vrabko přiznává, angličtina je u většiny firem nejžádanější. „U mnoha z nich se dokonce angličtina stala v posledních letech firemním jazykem, proto je její znalost nevyhnutelná.“

Stále platí otřepané, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem

Ovšem neztratí se ani znalost dalších cizích jazyků. Němčina, francouzština, španělština a mnoho dalších. Není náhoda, že se říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Tohle moudré přísloví stále platí a řada firem si ho bere za své. „Každá pozice vyžaduje určité zaměření. Proto si člověk musí vybírat tak, aby na ní využil jazyk, který ovládá. Abych to shrnul, umět anglicky je nutné, mluvit i dalšími cizími jazyky je výhodou. Máte více na výběr,“ vysvětluje Juraj Vrabko.

Technické výrazy vs. hovorová řeč

Někdo je zvyklý mluvit, mluvit a mluvit. Upovídanost je velkou výhodou v cestě k ovládnutí cizí řeči. I přes chyby, kterých se během povídání dopouštíme, získáváme u cizinců sympatie právě za onu snahu, domluvit se za každou cenu. Když však minci otočíme, ocitáme se ve světě firem, které vyžadují znalost odborných výrazů a schopnost vedení obchodních jednání, která zkrátka nejdou jen „okecat“.

Co je tedy lepší, dokonalé zvládnutí odborných termínů nebo ovládání hovorové řeči? „Já bych se přiklonil spíše k druhé variantě. Určitě se člověk snadněji a hlavně rychleji doučí odbornou terminologii v daném oboru, když bude komunikačně zdatný. Člověk může být totiž sebelépe teoreticky připravený, ovšem následně rychle narazí na praxi, která bývá od teorie často hodně odlišná.“

Nepřivezli jste si ze zahraničí větší sebevědomí? Tak to jste výjimka

Kdo strávil delší čas za hranicemi, bývá sebevědomější, věří ve své schopnosti a chce to prodat při návratu domů. „Ale pozor na rozdíl mezi zdravou sebedůvěrou a povýšenectvím, ta hranice bývá tenká. Ze své zkušenosti ale můžu říct, že často studenti se zahraničními zkušenostmi mají větší víru ve své schopnosti,“ myslí si Juraj Vrabko.

Co je a čím se zabývá společnost Accenture:

Accenture je globální společnost poskytující odborné služby v oblasti manažerského poradenství, systémové integrace a outsourcingu. Působí ve 49 zemích.

Více informací na www.accenture.cz/kariera

Řekněme tedy, že se vracíme z náročného studia v západní Evropě, sebevědomí máme víc než dost a navíc jsme do života mnohem více otrkaní. Právě jsme strávili rok bez rodiny, kamarádů, někde na kolejích na předměstí evropské metropole. Je právě ta samostatnost naší výhodou? „Ve většině případů to tak je, skutečně se studenti vracejí s větší mírou samostatnosti a využít to mohou. Tvrdit ale, že studenti, co do zahraničí nikdy neodjeli, nejsou tolik samostatní, by nebyla pravda,“ říká Juraj Vrabko.

Pozor na přehnanou víru, že už jsme něco dokázali

Všeobecně se tak potvrzuje, že zkušenost ze studia v zahraničí je skutečně výhodou, ovšem mnohdy ne tou rozhodující. „Občas si totiž mladí lidé vracející se z ciziny myslí, že jejich na pohled atraktivní zkušenost je pro budoucího zaměstnavatele extrémně přínosná. Určitě je to zajímavý fakt, který může přispět k přijetí, ale poté přijde na řadu každodenní pracovní realita a tam už je to pouze na osobnosti a výkonu každého z nich,“ dodává na závěr Juraj Vrabko.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější