reklama
 
Nenávist

Co přesně se děje s naším mozkem, když nenávidíme?

Nenávist. Ten zničující, téměř neovladatelný stav vyvolaný obrovskou averzí vůči něčemu nebo někomu. Nenávidět můžete plíčky na smetaně i sousedova pudla. Mezi nejvíc spalující nenávist ale patří ta k člověku. Co se s naším mozkem v takovém stavu vlastně děje?
reklama

Tuto otázku si položila i dvojice vědců Semir Zeki a John Paul. Na základě toho se rozhodli provést studii, ve které sledovali činnost mozku při této extrémní emoci. Postup byl v podstatě jednoduchý: účastníkům připnuli na hlavu elektrody a ukazovali jim sérii obrázků. Na nich viděli to, co měli rádi, co jim nevadilo i to, co bytostně nesnáší.

Dost nám o nenávisti prozradí i to, kam vlastně elektrody připínali. Nenávist aktivuje celkem čtyři části mozku: mediální čelní gyrus, ostrovní lalok, striatum a premotorická kůra. Dohromady se jim v angličtině říká "hate circuit" neboli "okruh nenávisti".

Okruh nenávisti dokáže i milovat

Pojďme se na to podívat ale ještě podrobněji. Premotorickou kůru si můžete představit jako takovou červenou kontrolku, která se rozsvítí pokaždé, když pociťujete hněv. Nerozsvítí se ale jen tak - aktivuje se tím ta část mozku, která se má připravit na fyzický útok.

Video: Akademie věd ČR |  04:37

Mediální čelní gyrus pak pokládá rozzlobenému mozku připravenému k boji uzavřenou otázku: "Ano, či ne?" Řekněme, že vás vytáčí pitomé připomínky kolegy. Tato část mozku se v takovém případě dostává do konfliktu: chrstnout mu pití do obličeje, nebo se uklidnit? Nejvíc práce má asi tehdy, když se nemůžete rozhodnout, jestli někoho milujete, nebo nenávidíte.

"Pro biologa se jeví nenávist jako stejně vášnivá emoce, jako láska," nechal se slyšet profesor Zeki. "Studie mimo jiné prokázala, že dvě oblasti mozku, které se běžně aktivují, když někoho nenávidíme, byly v pohotovosti i při pohledu na milovanou osobu!" Takže tvrzení, že nenávist má jen krůček k lásce a obráceně, není liché ani z neurologického hlediska.

Co na to psychologie?

Rovnou přeskočme vysvětlování, jak moc nenávist (stres, nespokojenost…) našemu tělu ubližují a pomalu ho sžírají jako pac-man body, a rovnou si vysvětleme, proč to tak je. Nenávist je v nás zakořeněná už od samého počátku existence lidského druhu. Staví na pocitu nejistoty a xenofobním strachu. Stejně jako stres, nás však měla za úkol především chránit.

Naši předci se totiž museli mít sakra na pozoru, aby něco špatného nesnědli nebo je něco nesezoblo. A zjistili, že funguje opakovat to, co se projevilo jako bezpečné a vyvarovat se nezdravému riskování. V dnešní době jsme s tím (vzhledem k těm všem výletům mimo komfortní zónu, jež nás nutí moderní psychologie dělat), dost v rozporu. Ale řekněme, že kdyby se vždycky nenašel někdo, kdo jde proti tomuto rádoby funkčnímu modelu, ještě bychom jedli polévku klackem.

psychedelika
life
Mikrodávkování psychedelik: Kladivo na úzkosti
28. 3. 2019
3 minuty z psychologie

Nicméně, když začnete v práci nebo ve škole někoho nenávidět, ten člověk se vám stává víc a víc vzdálený, přestáváte mu rozumět a začínáte cítit onu intenzivní emoci. Můžete zkusit meditaci. Nebo Neuroly. Třeba to pomůže. Nejlépe ale zkuste projevit empatii a snažit se o trochu tolerance. Stejně všechna ta zloba nakonec ničí hlavně vás.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější