reklama
 
SpaceX

Příliš mnoho satelitů. Konec noční oblohy tak, jak ji známe

GPS, HD televize, online komunikace i monitoring počasí a pozemských procesů. To je jen malý výčet výzkumných a komunikačních aktivit, které se odehrávají skrze družice na orbitě Země. Co ale nastane, když bude kolem Země “poletovat” satelitů přílíš? A co až se do hry o signál a frekvence naplno zapojí soukromé společnosti?
reklama

Projekt Starlink. Aneb "vesmírný" internet

Megalomanský projekt Starlink amerického vizionáře, miliardáře a dobyvatele vesmíru Elona Muska byl spuštěn v květnu tohoto roku. Do prostoru kolem Země je zatím vyneseno 60 satelitů, "ďábelský" Elon Musk a jeho společnost SpaceX ale plánuje do vesmíru do roku 2027 dostat neuvěřitelných 12 tisíc družic s cílem poskytovat (téměř) celému světu širokopásmový internet. "Nejen Starlink, ale i další společnosti plánují vyslat další tisíce satelitů. Existuje mnoho příznivců, jedná se přece o technologický pokrok - možnost internetu všude na planetě. Na druhé straně je ale i hodně odpůrců, kteří varují před rizikem srážek, především posléze nefunkčních satelitů, navíc se obávají o pohled na oblohu, tedy jestli tím pomalu nekončí hledání družic mezi hvězdami a nezačíná hledání hvězd mezi družicemi," komentuje situaci astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. 

Video: Youtube.com

Pozor, srážka satelitů

2. září 2019 málem došlo ke kolizi satelitu Starlink 44 s družicí Aeolus patřící Evropské kosmické agentuře (ESA). Díky neochotě společnosti SpaceX spolupracovat na řešení případné kolize, musela ESA nakonec se svým satelitem provést úhybný manévr, který se naštěstí povedl. Později vyšlo najevo, že firma SpaceX nezareagovala z důvodu chyby v upozorňovacím systému a operátor satelitů Starlink informaci o možné kolizi neobdržel. "Pokud by operátor satelitů Starlink viděl zprávu o možné kolizi, snažili bychom se manévry společně s ESA koordinovat tak, abychom dosáhli co nejlepšího vzájemného výsledku," stojí v prohlášení firmy SpaceX. "Mezinárodní společenství není připravené na takový provoz na oběžné dráze, respektive na to, že satelit pošle do vesmíru téměř kdokoliv. Tento případ možné srážky ukázal, jak výrazně chybí mezinárodní orgán řídící provoz na oběžné dráze. Hrozba, že kosmonautika sama sebe zahubí tím, že pro kosmické smetí nebude možné používat oběžnou dráhu, není sice ještě úplně aktuální, není ale bohužel ani ze světa sci-fi," upozorňuje Pavel Suchan. 

Foto: Facebook.com

Kromě rizika srážky totiž existují další možné důsledky čím dál většího a nekoordinovaného provozu na oběžné dráze, a to především ztráta radiových frekvencí pro výzkum vesmíru i procesů a jevů na Zemi. Například vědci z amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru nedávno upozornili na možnost zhoršení kvality předpovídání počasí díky nastupující éře 5G sítí a vyblokovávání frekvencí vysílání pro telefonní operátory (některé z frekvencí se totiž mohou navzájem přerušovat). "Vesmír zkrátka není na hraní ani není určen k podnikání soukromých subjektů a nemůže být možné si tam nekoordinovaně létat. Potřebovalo by to dalšího Luboše Perka. To byl český astronom, který v 70. letech minulého století v OSN definoval první mezinárodní právo využívání oběžné dráhy. Mimochodem, Luboš Perek se letos dožil stovky," uzavírá Pavel Suchan.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější