reklama
 
ekonomika

Odpad? Ne, přece zdroj. O tom je cirkulární ekonomika

Pokud je řeč o udržitelnosti, tak jedni straší katastrofou, zatímco druzí se ohánějí ekologickým náboženstvím. A co se na to takhle podívat bez emocí? Že Česká republika nepatří k premiantům v otázce odpadového hospodářství, asi nikoho nepřekvapí. Co ale zarazí, je, jak málo se o oběhové ekonomice ví. Ta slibuje dostatek zdrojů po mnohem delší dobu, než je nám schopen zajistit současný model lineární ekonomiky. A to už za pozornost stojí, nebo ne?
reklama

Lineární nemusí být jen (často nenáviděné) rovnice z hodin matematiky. Tento výraz může být totiž i protikladem cirkulární ekonomiky, o jejíž implikaci se zajímá čím dál tím širší společnost. V České republice dokonce působí pod oficiálním názvem Institut cirkulární ekonomiky, který si klade za cíl šířit informace mezi lidi, pomáhat samosprávám, firmám včetně kaváren či restaurací s přechodem ze současného stavu na ten cirkulární a naplňovat tak globální cíle udržitelného rozvoje. Mimo jiné se odpadovým hospodářstvím zabývá Ministerstvo průmyslu a obchodu, velké počty společností a především jednotlivci, kteří svou iniciativou motivují zatím nezasvěcené okolí. A i přesto se o tématu tak málo ví.

Nedostatek přece neznáme

Dle projekce Organizace spojených národů by se měl svět připravit na značný nárůst obyvatel. Z aktuálního čísla 7,7 miliard lidí na celém světem se rázem stane 9,7 miliard obyvatel v roce 2050. A to je ještě daleko od vrcholu ledovce ke konci století, kdy na naší planetě bude pobíhat okolo 11 miliard lidí.

cestování
life
Myslete na naši planetu i při cestování. Jak snížit uhlíkovou stopu?
27. 6. 2019
3 minuty z ekologie

Jak to souvisí s naším tématem? Už v roce 2009, jak udává Institut pro cirkulární ekonomiku, dosáhla světová poptávka po zdrojích 1,5násobku množství než které jsme jako planeta schopni udržitelně zajistit. A s růstem populace se bude zvyšovat právě i již nyní alarmující množství potřebných komodit. A ačkoliv naše generace fronty na salám už nezažily, měli bychom mít i tak na paměti, že omezenost zdrojů nevylučuje skutečnost, že možná i my si fronty zkusíme jednoho dne na vlastní kůži.

Bez odpadu

Moderní životní styl je, ať už se nám to líbí, nebo ne, založen na konzumu. Především nyní, v období ekonomického růstu, se zvyšuje spotřeba domácností značným tempem. Jenže na druhé straně roste i objem odpadu, který pak dusí oceány nebo způsobuje nechtěné emise proudící ze spaloven. Na naši obranu však dodejme, že většina surovin má právě lineární povahu "vytěžit-vyrobit-vyhodit", která vede k poškozování životního prostředí, ale také k tomu, že je pro nás odhazování a mnohdy i plýtvání jakýmsi standardem. O tom svědčí i fakt, že dle Worldcounts končí 95 % výrobků v koši už po šesti měsících od jejich koupě.

Pokud si pokládáte otázku, jestli to nejde i jinak, nejste první. Výsledkem tohoto přemýšlení se tak stal koncept cirkulární ekonomiky.

Foto: Catherine Weetman

Lineární vs. cirkulární

Nejzásadnější rozdíl mezi těmito dvěma druhy ekonomik spočívá v tom, že v rámci oběhového hospodářství životní cyklus produktu nekončí. Naopak. V době, kdy by už z výrobku byl běžně odpad, teprve začíná jeho pravá příležitost a po určitých úpravách je připraven na opětovné použití. Jednoduše platí rovnice odpad = zdroj. Jenže tak z definice cirkulární ekonomiky nevzniká odpadní materiál, ale zároveň to zavání úsporami jednak pro firmy, které se do klubu ekologicky uvědomělých přidávají, ale také pro státy, které jsou schopny naskočit na vlnu udržitelného hospodaření.

zero waste
life
Místo plastů produkty z přírodních materiálů. 7 způsobů, jak na to
13. 8. 2018
4 minuty k zero waste

V cirkulární ekonomice totiž tkví záblesk zářného modelu budoucnosti. Pokud by se všechny státy Evropy rozhodly pro koordinaci svých odpadových hospodářství a přijaly principy oběhové ekonomiky, ušetřili bychom dle společnosti McKinsey&Company jako kontinent až 1,8 bilionu eur za rok. Evropský parlament sice hovoří o nižších číslech, a to o 600 miliardách eur pro Evropskou unii, ale souběžně doplňuje i o (na první pohled) nefinanční výnos v podobě snížení emisí skleníkových plynů o dvě až čtyři procenta. Jenže ono to tak jednoduché není. Konkrétně České republice brání až příliš levné skládkování a nedostatečné legislativní ukotvení.

Kavárny, ale i jiní

Pojďme se ale podívat, jak to vypadá v praxi. Všechny milovníky kávy by mohl zaujmout projekt Cirkulární kavárny. Pilotní projekt probíhal mezi roky 2018 až 2019. Motivací byla tristní skutečnost, že odpad důsledně třídí jen málokteré gastronomické zařízení, které se pak se doslova topí v odpadech. Že má cirkulární model smysl, potvrzují všechny zapojené kavárny svými pozitivními ohlasy. Dvěma z pěti se podařilo zrušit jednu popelnici, čímž ušetří tisíce korun ročně a jako mnoho dalších se rozhodly skoncovat s jednorázovými plasty. Pozitivní motivace v podobě levnější kávy do vlastního hrnku je tak pouze třešničkou na dortu úkolu, který nese název "Boj s odpadem".

Kromě obalových materiálů představuje komplikovanou kapitolu i organický odpad. Průměrná kavárna totiž vyprodukuje za rok až dvě tuny kávové sedliny, která putuje kam jinam než do popelnice. Přitom se jedná o zdroj, který lze použít v bioplastech, hnojivech, ale dokonce může být i součástí podrážek vašich bot. Další neméně důležitou složkou je mléko, které s sebou nese ohromné množství kartonů a krabic. Barbora Kebová z Instutitu cirkulární ekonomiky zmiňuje naprosto jednoduché řešení v podobě vratných lahví či kanystrů.

Kamila Boudová
life
Ve Francii se udržitelná móda považuje za nadávku, říká Kamila Boudová alias Falešná Pařížanka
14. 6. 2018
3 minuty o módě

Kromě gastro projektů si zaslouží zmínku například i dobře známé "Háemko". Oděvní společnost H&M totiž už v roce 2013 začalo program Sběr oblečení. Myšlenka tkví v tom, že pokud se rozhodnete nějaký kousek již nenosit, přinesete jej do obchodu, kde vám za staré tričko dají voucher na příští nákup. Vaše staré oblečení tak putuje ke společnosti I:CO sídlící v Německu, která jej vyčistí a připraví na další prodej v second handových obchodech. Teď už jen musíme počkat, až tento trend dorazí do všech zemí.

Ačkoliv se zdá, že problematika je v rukách států a firem, není tomu tak. Je to na nás. Můžeme vidět iniciativy studentů designu, kteří vyrábí psaníčka ze skořápek, mladých podnikatelů, jejichž firma vyrábí boty z espressa, snahu organizátorů různých burz oblečení nebo chuť mnoha lidí jezdit na Rekolech, jíst veganské jídlo či sázet a kompostovat na vlastních zahrádkách. Vzhledem k tomu, že nám obecně chybí jasná a přímá komunikace týkající se ekologie, není snadné vydat se na cestu udržitelnosti v otázce odpadu.

Pokud vás tento problém trápí, zajímejte se a snažte se uzpůsobit svůj životní styl, kterým můžeme nakazit stovky dalších. Ale především se nenechejte odradit argumenty, že jeden nikdy nic nezmění.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější