Očima zaměstnavatelů: Neplaťme školám za žáka, vede to k honbě za hlavou

Očima zaměstnavatelů: Neplaťme školám za žáka, vede to k honbě za hlavou

Kolik žáků, tolik pro školu prostředků. Základní, střední a vysoké školy jsou totiž státem/krajem financovány normativně. Ovšem takto fungující systém odmítá absolutní většina tuzemských zaměstnavatelů. Domnívají se, že ponouká školy k tomu, aby se honily za každou „hlavou“.

Jen necelá dvě procenta zaměstnavatelů zastává podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) názor, že současný vzdělávací systém je nastavený správně a není třeba jej měnit. Naopak téměř polovina dalších soudí, že je vhodné zavést platbu na třídu daného oboru či realizovat „krajskou objednávku“ na konkrétní školu. Druhá část zástupců firem vnímá sice systém financování „na hlavu“ jako dostatečný, nicméně kriticky dodává, že platbu, na žáka by bylo vhodné upravit.

Tento široce rozšířený názor podpořilo i dubnové diskusní setkání pod výstižným názvem „Financování vzdělávání“, které proběhlo v Národní technické knihovně v Praze. A byli tam zaměstnavatelé, ředitelé škol i zástupci institucí. „Financování na žáka je přežité,“ poznamenal lakonicky v diskusi rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch. Stejně hovořili i další panelisté, jako třeba statutární zástupce hejtmana Středočeského kraje Milan Němec. „Poptávka a nabídka na trhu práce se nepotkávají. Pokud bude dál existovat normativní financování vzdělávání, systém se nezmění,“ řekl. „Chceme odchod od normativu,“ uvedl k tomu člen představenstva SP ČR Jiří Holoubek a výkonný ředitel společnosti ELCOM.

No jo, jenže čím nahradit současný systém financování? Na to odpověděli jak účastníci průzkumu, tak i panelisté zmíněné disputace. Cestou by bylo zavedení koeficientu uplatnitelnosti absolventů na trhu práce či koeficientu hodnotícího kvalitu školy. Právě na vhodnosti propojení školství s praxí koeficienty vládne u nich vzácná shoda, a to ať už jde o koeficienty náročnosti oborů, jejich potřebnosti podle poptávky na základě predikcí trhu práce, podle kvality školy či kvality výuky.

V upomínané debatě padlo mimo jiné jedno zajímavé číslo: faktor uplatnitelnosti absolventů má v celkovém normativu financování vysokých škol váhu pouhá 4 %. Přitom právě to, jak se absolvent dokáže uplatnit na trhu práce, by mělo mít na financování vysokých škol mnohem větší váhu.

A kdy by se mělo se změnami začít? Situace je těhotná změnou, shodují se aktéři diskuse i průzkumu. Návrh nového systému financování regionálního školství (tj. mateřských, základních a středních škol) by měl být hotov ještě letos. „Návrh by měl být předložen vládě v lednu příštího roku,“ prohlašuje Václav Pícl, pověřený řízením Národního ústavu vzdělávání. Jak naznačil, nový systém financování by mohl začít platit od roku 2017.

Změnit by se měly i principy financování vysokých škol. Přislíbeny byly ze strany MŠMT, zatím kličkující před oznámením termínů. Ovšem první kolo jednání mělo být zahájeno mezi odpovědnými resorty, školami a zástupci zaměstnavatelů již ve druhé polovině května. Tak alespoň pravil Jaromír Veber, náměstek ministra MŠMT pro vysoké školství.

Ing. Miloš Rathouský

Manažer Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast vzdělávání a kohezní politiku

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější