reklama
 
Život digitálního nomáda: Svoboda, dobrodružství i stesk

Život digitálního nomáda: Svoboda, dobrodružství i stesk

Digitální nomádství je fenoménem posledních let. Rozmohlo se s prakticky nelimitovaným internetem, otevřením i dosud uzavřených hranic a s rostoucím počtem profesí, které nepotřebují k úspěšnému působení nic jiného než počítač. Vždyť komu by se nechtělo užívat si hezky v teple na pláži a ještě k tomu vydělávat peníze? Láká to mnohé z nás, ale je to skutečně tak idylické? A měli bychom vůbec odvahu na to všechno doma opustit a vyrazit za dobrodružstvím?
reklama

Jelikož nomádi nesedí v kancelářích, nýbrž cestují po světě, jejich hlavním pracovním nástrojem bývá notebook a mobilní připojení k internetu. Obvykle se jedná o freelancery, tedy podnikatele na volné noze, kteří si mohou pracovní dobu i její náplň uzpůsobit podle aktuálních podmínek. Zní to možná jako sen, ale nenechte se zmást – dobré plánování a vybírání zakázek je nutností, zvlášť pokud nechcete skončit kdesi uprostřed pustiny bez peněz.

Jenže v případě nomádů nejde primárně o práci. Je to způsob života, který skýtá dobrodružství, cestování a nepřeberné množství zážitků. Práce je spíš prostředek, aby tohle všechno šlo dlouhodobě zvládnout.

Foto: Studenta

Proč být digitálním nomádem?

Absolutní svoboda

„Tenhle způsob života bych doporučil všem, kdo jsou samostatní, nedělá jim problém mít kontrolu nad svou prací a mají k ní motivací. Což je většinou to nejhorší. Ale stejně tak i všem, co nepotřebují k práci sedět v kanceláři, což v dnešní době opravdu může být cokoli od copywriterů, designérů až po programátory nebo salesáky,“ říká designer Jan Losert, který už nějaký ten čas „nomáduje“.

A to je největší kouzlo celé věci – můžeš jet, kam chceš, a nemusíš o tom nikomu říkat. Když tě to na jednom místě nebaví, s klidem se přesuneš jinam. Můžeš jet sám nebo s partou, rozhodnutí je jen na tobě. Nikdo nad tebou nestojí s bičem a neříká ti, že zrovna teď bys mě dělat něco úplně jiného. Takže paráda.

„Ze všeho nejvíc bych digitální nomádství doporučil freelancerům, kteří pracují primárně na počítači, připadají si nezastupitelní a mají pocit únavy z nedostatku dovolené a přemíry stresu,“ dodává ještě velký podporovatel podnikání na volné noze Robert Vlach. „V zahraničí mohou v nutné míře pracovat a zároveň se přepnout do dovolenkového režimu. Zní to možná neuvěřitelně, ale pocit po návratu z takové pracovní dovolené je prakticky tentýž, jako kdyby si člověk jen užíval.“

Pracuj tak, jak se ti chce

Spousta lidí si myslí, že být nomádem znamená prožívat jednu dlouhou dovolenou. Sice to tak úplně není, je ale fakt, že můžeš do veliké míry ovlivnit, kdy a jak dlouho budeš pracovat. Není ti dobře, nebo ti to prostě jen nějaký den hlava nebere? Nevadí, můžeš si dát na den pauzu a pak to všechno dohnat. Takže žádná osmihodinovka, kterou si častokrát v práci jen tak odsedíš.

„Obvykle vstávám kolem poledne. Udělám si kávu, mám nějaké meetingy, designuju, pak si jdu zaběhat nebo do posilovny, a potom zase designuju až do časných ranních hodin. Když se na to necítím, tak si vezmu auto a jedu se třeba projet. Mám obrovskou svobodu, a to se mi líbí,“ říká další z „nomádujících“ designérů Luboš Volkov.

Jeho profesní kolega Vítězslav Válka má zase kancelář v útrobách svého karavanu: „Občas musím vyběhnout doplnit vodu nebo řešit logistiku cestování. Díky tomu, že nemám pouze backpack, můžu cestovat se vším, co potřebuju, takže můj pracovní den je vlastně docela běžný.“

Víc lidí, víc srandy

Nomádi se zdržují na místech, kterým se říká coworky. Takové prostory se jen hemží řadou zajímavých lidí, kteří jsou nadupaní energií, zážitky a zkušenostmi, o něž se rozhodně nebojí podělit. Pravda, přátelství s digitálním nomádem není moc dlouhodobá záležitost. Než ale tvoji kočující kamarádi prásknou do bot, stihnete si určitě parádně užít a předat nějaké osvědčené rady.

„Hlavně cestujte,“ říká Vítězslav Válka. „Alespoň maličko, poznávejte jiné země a kultury. Uvidíte, jak to člověka obohatí. Karavan je ideální volbou, pokud vám stačí Evropa a máte rodinu, která ráda cestuje s vámi. Říkám tomu slow travels, protože díky karavanu je rychlost cestování úplně jiná než klasické létání šup sem, šup tam.”

Foto: Studenta

Poznej sám sebe

Jako nomád máš ideální podmínky pro objevování svých možností a hranic a řešení různých krizových situací. Naučíš se rychle jednat a často si vystačit opravdu s málem. Tím, že potkáváš lidi různých národností a kultur, si dokonale rozšíříš obzory a naučíš se být tolerantnější.

„Obecně bych lidem doporučila snažit se přizpůsobit si okolnosti tak, aby byli šťastní,“ říká Petra Voráčková, která se na svých cestách živí videem a marketingem. „Digitální nomádství není recept na štěstí. Ale pokud si na něco stěžujeme, tak je potřeba to změnit. Tomuhle věřím já.“

(Skoro) všechno za hubičku

Mekkou nomádů je thajské město Chiang Mai, kde je většina věcí v porovnání s Českou republikou levnější. Jen namátkově – skvělý oběd na tržišti pořídíš v přepočtu za 24 Kč. Za ubytování pak zaplatíš necelé 4000 Kč měsíčně, a to včetně internetu. Pár věcí je ale naopak mírně předražených, třeba pivo. Jeden kousek vyjde na 50 Kč. Ale to je vlastně plus, protože při téhle ceně si jich dáš tak akorát a nebudeš mít druhý den bolehlav.

Co nás na tomhle životě neláká?

Jedním slovem – samota. Bojíme se opustit domov a všechny, co tu máme, a vydat se do neznáma. Jasně, internet někdy spadne a znemožní ti práci, někdy se ti nebude líbit tam, kde jsi, přiotrávíš se místní specialitou a podobně. S tím vším se dokážeme smířit, ale nemít kolem sebe rodinu, domov, rodný jazyk a naši kulturu, to by nám v životě digitálního nomáda chybělo nejvíc. A proto taky nomádství, navzdory všem svým výhodám a zajímavostem, není pro každého – to je potřeba si uvědomit, nejlépe ještě před tím, než si odletíme s batůžkem a druhou stranu světa a budeme se divit, proč se nám tak stýská.

Foto: Studenta

* Průzkum s podtitulem „Jsme světoví, nebo ne?“ provedl časopis Studenta v dubnu 2016 na vzorku více než tisíce respondentů napříč Českou republikou.

Povídali jsme si s…

Luboš Volkov

„Je mi něco přes dvacet let, pocházím z Pardubic a jsem designér. Přesně rok poté, co jsem opustil střední školu, a po roce tvrdé práce (většinou zdarma) jsem dostal svou první nabídku pracovat pro start-up ze San Francisca, a tím moje cesta začala. Od té doby dělám designy pro velké společnosti, většinou ze zámoří, a momentálně řídím tým v Toptal, což je firma protáčející miliony dolarů. Ale nejsem klasický digitální nomád, co pracuje z baru na pláži. Já preferuji podnikání kratších tripů na jeden až dva týdny, a pak návrat do Čech. Je mi prakticky jedno, odkud dělám, pokud je tam kvalitní wi-fi. Jen jedno vím určitě – nechci svůj život strávit zavřený někde v kanclu!“

Foto: Studenta

Robert Vlach

Od roku 2005 se v Česku jako vůbec první publicista, konzultant a lektor věnuje systematické podpoře a popularizaci podnikání na volné noze prostřednictvím portálu navolnenoze.cz. Vydává nejčtenější blog o podnikání v Česku, je držitelem ocenění Živnostník roku Moravskoslezského kraje a zakladatelem 1. evropského think-tanku pro nezávislé profesionály, který se schází pravidelně v Praze, Brně a Ostravě.

„Když jsem pak v roce 2011 psal první český článek o digitálních nomádech, jednoduše jsem přeložil pojem, který se v té době začal prosazovat pro spojení cestování a digitální práce. Já se vnímám jako Evropan, čili práce odkudkoli je pro mne ztělesněním myšlenky, že doma nejsem jen v Česku. Pro nás světoobčany je digitální nomádství logickým vyústěním základního světonázoru.“

Foto: Studenta

Vítězslav Válka

„Jsem designérem na volné noze, který se živí navrhováním webů, grafických ikon a uživatelskými rozhraními. Pracuju tak z počítače z libovolného místa, kde je dobrý internet. Mám rád svoji práci, chci, aby byl klient spokojený, a taky moc rád cestuju. A tak se prostě stalo, že jsem mixoval práci s odpočinkem ještě v době, kdy tento styl života neměl pojmenování. Dneska to dělám v mnohem větší míře a sofistikovaně. Cestujeme s karavanem tři měsíce v roce a jiné výlety vydají tak na další měsíc nebo dva.“

Foto: Studenta

Petra Voráčková

„Dělám videa, mám vlastní YouTube kanál, ráda cestuju a dělám smysluplné věci. Můj obor je tedy video a marketing. Začala jsem ve fotografii, pak přešla na video, v létě začala vycházet svatební videa, tak jsem opustila svou práci a od té doby se mi vyplácí píle. Potřebujete nepotřebovat moc a bude to fungovat. Nikdy jsem neplánovala stát se digitálním nomádem, dokonce ten pojem ani nemám moc ráda. Ale mám svobodu pracovat odkudkoli, a to je hrozně fajn. Všechno se to stalo víceméně náhodou, baví mě dělat videa a cestovat, tak jsem se to pokusila spojit. A vyšlo to. Hurá!“

Foto: Studenta

Jan Losert

„V současnosti pracuji jako visual & experience designer v malém anglickém start-upu Tapdaq. Jako designér vytvářím v týmu vše, co je potřeba. To přišlo s mým rozhodnutím odjet z Prahy a nastoupit do práce v Londýně. Fascinovaly mě obrovské rozdíly mezi mentalitou lidí tam a tady. Ruku v ruce s tím šlo i objevení článku o 100 nejhezčích místech světa a mojí touze všechny je vidět. To, co mě lákalo nejvíc, bylo spojení zodpovědnosti za  výsledky s tím, že najednou jsem to já, kdo rozhoduje o tom, jestli je doručím ráno, nebo v noci. A samozřejmě i to, že najednou mým stolem může být můj office doma, lavička s výhledem na Santorini nebo kavárna u moře v Thajsku.”

Foto: Studenta

Text: Mojmír Sedláček, Kristýna Šestáková

Foto: archiv nomádů

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější