reklama
 
Stinná stránka digitálního nomádství

Stinná stránka digitálního nomádství

Co mají společného digitální nomádství a lord Voldemort? Každý o něm mluví, ale nikdo ho nenazývá pravým jménem. Pro většinovou společnost je k vzteku, že si někdo může cestovat a živí ho práce přes internet, zatímco ostatní musí sedět v kanceláři. Digitální nomádi jsou zase znudění tím, jak musí pořád dokolečka vysvětlovat, že se celé dny jen nepovalují na pláži a nesrkají drinky. Dovedete si představit, co všechno tento životní styl obnáší?  
reklama

–> Bydlení

Pokud nejste na cestách celoročně a s rodiči pod jednou střechou vydržíte maximálně pár hodin, máte problém. Držet si byt a cestovat po světě je totiž drahá sranda. Pronajímat bydlení přes Airbnb jako podnájemník často nesmíte, a i kdyby to šlo, kdo se vám bude starat o úklid a podobné záležitosti? Býváte přece pryč i několik měsíců. A tak nezbývá než se pokaždé vracet domů a často ještě pár dnů před návratem nevědět, kde to tentokrát bude.

-> Internet

Je těžší najít místo bez internetu než s ním. Jenže. Pak přijedete do pronajatého domu a avizovaná Wi-Fi je krabička, která pouští mizerná data jen na mobil. Hotspot si taky nevyrobíte, protože jste doslova „in the middle of nowhere“ a nechytnete ani „éčko“. Hostitelka je ale tak úžasně milá, že ji nakonec i za ten internet ohodnotíte pěti hvězdičkami, čímž to zavaříte dalšímu nomádovi, který přijede po vás. Téma Wi-Fi a hostely, to je kapitola sama o sobě. Řeknu jen to, že existují dva typy levného ubytování – se slabým připojením a s připojením ještě slabším.

-> Morálka

Čím častěji se přesouváte z jednoho místa na druhé, tím složitější je donutit se sednout k počítači. Nejdřív si myslíte, že to sfouknete ve vlaku cestou. Jenže koukání z okýnka je jaksi zábavnější. Přijedete na místo, a než by člověk něco dělal, to radši obhlédne okolí. Chvilku žijete v naivní představě, že děsně efektivní budete večer. Nicméně lidi v hostelech by si s vámi chtěli dát pivo a vy nechcete být nezdvořilý. Nakonec to dopadne tak, že zatímco ostatní pojedou další den na pláž surfovat, vy zůstanete v hostelu. Bez práce totiž nejsou letenky.

Foto: Studenta

-> Peníze

Být digitálním nomádem můžete být i jako zaměstnanec nebo podnikatel. Pokud jste ale na volné noze (jako já) a nemáte většího stálého klienta, nevíte dne ani hodiny. Někdy máte práce hodně, někdy žádnou. A peněz je vždycky tak nějak málo. Což mě dostává k další věci: Kde na to ty lidi berou? V 99 % procentech nezdědili zlatý dudlík. Prostě pracují. Často víc než osm hodin denně, často o víkendech. A upřímně řečeno, život v Praze, aspoň z mých zkušeností, stojí víc než celé cestování.

-> Názory okolí

Představa práce z pláže je sice hezká, ale fakt je, že digitální nomádi se nesluní na lehátku a nesrkají přitom drinky brčkem. Tedy ne pořád. :) Ale zpátky k tématu. Málokdo vás pochopí. Na cestách se stále cítíte jako cestovatelské mimino, protože každý toho viděl a zažil víc než vy. Doma se zase musíte neustále obhajovat. „Kdy začneš žít normálně?“ „Ty se máš, já musím sedět v kanclu od nevidím do nevidím.“ Lidi, nemusíte, nikdo se s krosnou na zádech nenarodí. Je ale třeba počítat s tím, že život na cestách je taky řehole, a musíte na to mít povahu. Jinak ani z té pláže s drinkem v ruce šťastní nebudete.

Text: Markéta Henzlová, digitální nomádka

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější