reklama
 
Hongkong úvodní nová

Žlutí proti modrým. Protesty v Hongkongu popisuje tamní novinářka

Lidé původně vyšli do hongkongských ulic v červnu, a to kvůli chystanému zákonu o vydávání podezřelých z trestné činnosti do Číny. Nyní obyvatelům bývalé britské kolonie vadí hlavně brutalita zasahujících policistů, říká Jannie Chan, novinářka tamního nejpopulárnějšího pro-demokratického listu Apple Daily. Se začátkem nového školního roku podpořili v pondělí 2. září už tři měsíce trvající demonstrace i studenti. Devět tisíc z nich a více než 200 středních a vysokých škol vstoupilo hned první den vyučování do dvoudenní generální stávky. Přidali se k nim i někteří zdravotníci.
reklama

Kdo jsou lidé, kteří v Hongkongu protestují? 

Naše společnost je už nějakou dobu rozdělená do dvou táborů. Žlutí, zpravidla mladí a vzdělaní, podporují demokratické hnutí. Naopak starší a méně vzdělaní jsou modří a ti jsou na straně naší i Čínské vlády a policistů. Pak se do Hongkongu stěhuje poměrně dost Číňanů, kteří se také řadí k modrým. Rozdíly mezi oběma skupinami se od začátku protestů navíc ještě prohloubily. 

Pokud je velká část podporovatelů demokracie mezi mladými a vzdělanými, nesnaží se vláda získat větší vliv na školách a univerzitách?

Snaží, začala s tím už v roce 2012. Čínská a naše vláda mají snahu zavést něco jako "patriotický program" na základních a středních školách. Říkají, že toho o Číně tolik nevíme, a proto proti ní vystupujeme. Chtěli nám prakticky vymýt mozky, proti tomu jsme protestovali a zatím se jim nic takového zavést nepodařilo.

Foto: Nikol Mudrová

V nynější situaci pak někteří mladí na různých komunikačních platformách vyzývají k bojkotu těch spolužáků, jejichž rodiče jsou policisté. Vláda o tom ví a údajně vybízí učitele, aby bojkotu zabránili. Dokonce učitele nabádají k opatrnosti v tom, co plánují učit a o čem budou s žáky v hodinách mluvit.

Hlavním důvodem, proč lidé vyšli do ulic, byl chystaný zákon o vydávání podezřelých do Číny. Co je ale jejich důvodem teď, když byl návrh smeten ze stolu?

Od začátku protestů se toho stalo mnoho. Lidi ale asi nejvíce naštvala brutalita policistů a reakce vlády. 

Je policie opravdu tak brutální bezdůvodně, nebo dochází i k provokacím ze strany demonstrantů?

Abych byla upřímná, nějaký způsob násilí se objevuje na obou stranách. Někteří demonstrující zapalují věci na ulicích, házejí cihly na policejní stanice a samozřejmě se brání útokům policistů. Nemůžeme ale srovnávat jejich násilí s násilím policistů, protože ti mají různé druhy zbraní, střílejí gumovými projektily a používají slzný plyn. Řekla bych, že oproti tomu jsou protestující velmi mírní. Modří ale sdílejí jen ty fotky, kde demonstranti například něco zapalují a říkají, že si reakci policistů zaslouží. 

Primárně chceme dva systémy, nezávislost není na pořadu dne

Zúčastnila jsi se nějakého protestu osobně?

Ano. 

Čína
life
Na výlet do Číny? Na hranicích vám do telefonu nejdřív nainstalují spyware
7. 8. 2019
2 špehované minuty

Můžeš popsat atmosféru, která tam mezi lidmi panovala?

Třeba když jsem byla pracovně při nepokojích 12. června, byla jsem opravdu ohromená. Ten den policie poprvé použila slzný plyn, byl úplně všude. V životě jsem ho neviděla tolik, a to jsem se účastnila deštníkové revoluce před 5 lety. Člověk nemusel být ani součástí demonstrace, mohl jít jen po ulici a do kontaktu s plynem se stejně dostal, což bylo strašidelné. Chtěla jsem se ukrýt v nákupním centru, ale i tam policie vypustila plyn. 

V obchodním domě jsem mluvila s mladou dívkou, bylo jí jen 17 let a velmi se bála, ale chtěla bojovat dál. Říkala, že kdyby nepokračovala, Hongkong by skončil. Když to dopověděla, začala brečet a jak jsem to zapisovala, abych to později mohla použít v článku, rozbrečela jsem se také. Tihle mladí a děti si mají užívat letní prázdniny, neměli by se starat o to, že musí bojovat za svou svobodu.

Deštníková revoluce:

  • V roce 2014 lidé v Hongkongu neúspěšně demonstrovali za demokratickou změnu volebního zákona a proti špatné ekonomické situaci.
  • Masivní protesty rozpoutal násilný zákrok policie proti demonstrantům, ti se pak oblékali do ikonických pláštěnek, holínek, masek, igelitů a proti slznému plynu a pepřovému spreji se chránili i deštníky. 
  • Jedním z vůdců protestů se stal Joshua Wong, kterého letos 30. srpna policie zatkla i v souvislosti se současnými nepokoji.

Když zmiňuješ svobodu, uvědomují si lidé, že by měl Hongkong podle Čínsko-britského společného prohlášení ztratit do roku 2047 polo autonomii, kterou mu zajišťuje zásada "jedna země, dva systémy" a přejít plně pod nadvládu Číny?

Já samozřejmě doufám, že jednoho dne budeme nezávislí, ale většinově si uvědomujeme, že je to momentálně nemožné. Nemáme ani vlastní armádu a vše je propojené s čínskou vládou. Nezávislost je samozřejmě ta nejideálnější možnost, není to ale to, co bychom chtěli okamžitě. Většina obyvatel Hongkongu chce primárně dva systémy, ne jeden čínský. Čína ale očividně neumí počkat 50 let a snaží se do Hongkongu zasahovat dříve a zničit, co tam máme. 

Jak moc byli pro-demokratičtí aktivisté ve společnosti slyšet před letošním červnem?

Naše správkyně Carrie Lamová mluvila o upravení návrhu o vydávání podezřelých do Číny už v únoru tohoto roku. V tu dobu se o to tolik lidí nestaralo, jen nějací podnikatelé a právníci. Konaly se i menší protesty, ale obecně na to společnost nereagovala. Teprve když média začala šířit dopady tohoto návrhu, začali si lidé uvědomovat, že to reálně může ovlivnit jejich životy. Stačilo by totiž napsat na web něco proti vládě a mohla bys být poslána do vězení v Číně. Námitky veřejnosti vláda navíc ignorovala, což lidi naštvalo a 9. června milion z nich vyšlo do ulic.

Považují obyvatelé Hongkongu protesty i dnes za hlavní téma, nebo to tak vnímáme jen my ze zahraničí?

Rozhodně to je hlavní téma, což je zajímavé, protože se lidé v Hongkongu normálně o politiku téměř nezajímají. Hlavně starší generace jako moji rodiče je vychována britskou vládou k tomu, aby se zajímali o jen své životy, aby pracovali a vydělávali peníze. Současné dění ale ovlivňuje životy všech. 

Amnesty International - Guligein Tashimaimaiti
life
Velký bratr už není jen fikce. Seznamte se s vězněnou ujgurskou studentkou Guligeinou
18. 2. 2019
3 minuty příběhu

"Jestli nás zapálíte, shoříte s námi."

Nedávno Twitter oznámil, že zaznamenal kybernetický útok ze strany Číny ve snaze šířit pro-čínské informace. Jsou lidé a média v Hongkongu připraveni na podobné kybernetické hrozby?

Teenageři používají dvě důležité platformy - lihkg.com a Telegram. Lihkg funguje jako fórum, kde lidé domlouvají demonstrace, informují se o aktuálním dění… Slyšela jsem, že o víkendu zavedli nové bezpečnostní opatření. Telegram má podobně jako třeba WhatsApp větší zabezpečení zpráv. Má ale také přístup k telefonnímu číslu a když se pod ním přihlásíš, vláda tě může lokalizovat. Podle mých informací se společnost Telegram pokusí oddělit číslo od účtu, aby lokalizaci ztížila.  

Jak se k tomu staví vláda Hongkongu?

Nevím, jak přímo k těmto hrozbám, ale říkají, že pokud protesty budou pokračovat, schválí návrh, který omezí svobodu slova, tisku a v takovém případě nastolí prakticky stejný režim, jako je v Číně. 

Ohrazují se demonstranti i proti takovému návrhu zákona?

Samozřejmě. Mezi teenagery je populární citát z Hry o trůny: "Jestli nás zapálíte, shoříte s námi." Čínští politici nebo podnikatelé totiž Hongkong využívají k praní peněz z korupce. Pokud se Hongkong opravdu stane součástí Číny, tyto "benefity" pro Číňany zmizí.

Povinné minimum o Hongkongu:

  • celý název: Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong
  • jedna z největších a nejliberálnějších ekonomik světa 
  • původní britská kolonie
  • od 1. července 1997 patří do zvláštní správy Čínské lidové republiky, ale podle ústavy má vysoký stupeň autonomie (Čína ovládá jen mezinárodní politiku a ozbrojené síly) - ve společném prohlášení Číny a Velké Británie se ČLR zavázala k zásadě "jedna země, dva systémy".

Hnutí bez vůdce

V pátek 30. srpna, policie zadržela dva hodně viditelné aktivisty Joshuu Wonga a Agnes ChowovouOslabila tím pozici aktivistů?

Nezměnilo se nic. Je to jen technika, kterou vláda využívá k zastrašení účastníků demonstrací. Hnutí nemá žádného vůdce nebo stranu, která by stála včele. Všichni protestující jsou aktivisté, a navíc v ulicích nosí masky, tudíž nikdo nemůže vystopovat přesně ty, co na fórech svolávají shromáždění

Když se koukneš do zahraničních médií, informují o Hongkongu správně?

Je velká pravděpodobnost, že se v některých informacích spletou. Když jsem s jedním zahraničním novinářem mluvila, říkal mi, že tyhle protesty jsou jedny z nejsložitějších na pokrytí. Tím, že neexistuje žádný vůdce ani konkrétní časy a místa konání demonstrací, novináři mohou maximálně sledovat protestující. Nikdo neví, co přesně se stane a každou chvíli se objevují nové a nové zprávy. Je tedy těžké okamžitě vědět, co se doopravdy děje a co si někdo jen vymyslel, zvlášť pro zahraniční žurnalisty. I CNN pár dní zpět zveřejnila omluvu za nepřesnost. 

Sama tento konflikt jako novinářka pokrýváš. Jaké to pro tebe je?

Abych pravdu řekla, tak celkem děsivé. Před červnem jsem si nedokázala představit, že by práce novináře v Hongkongu mohla být nebezpečná. Teď nosím helmu a masku

Je těžké vybalancovat tvé přesvědčení a pohled na situaci v Hongkongu s žurnalistickou prací, kde bys měla zůstat nestranná?

Ano. Vím, že mám dění jen pozorovat, ale občas si nemůžu pomoct. Bydlím nedaleko policejní stanice a jednou jsem třeba přišla po práci domů, už jsem tedy měla volno, a najednou jsem si všimla, že z horních oken policisté vystřelili čtyři projektily do demonstrujících a poté se je snažili chytit. Lidé se rozutekli a já některé z nich odvedla do bezpečí. Uvědomuji si, že to ode mě jako od novinářky nebylo nejšťastnější, ale myslím, že bych nejprve měla být člověkem a až potom žurnalistou.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější