Hledání, vymezování, ale třeba i skrývání identity a různé podoby, které může taková identita ve 21. století mít - tím se zabývají snímky zařazené do programu jedenáctého ročníku festivalu filmových dokumentů Jeden svět. V jeho rámci bude možné zhlédnout řadu počinů, letos ale nejvíce vyčnívá sedmero dokumentů, které spojuje jedna věc - rozhodně byste je měli vidět.
Jedním z hlavních taháků a nejvýraznějším zástupcem České soutěže jsou bezpochyby Bratři Okamurovi režiséra Filipa Remundy. Nahlédneme za oponu vztahu tria sourozenců, kteří by nemohli být rozdílnější; na jedná straně stojí Tomio předseda populistické SPD a bizarní postavička české politické scény, na straně druhé Hayato, muž pevné katolické víry a klidného, intelektuálního projevu. A mezi nimi se diplomaticky plácá zcestovalý architekt Osamu. Kontroverzní česká rodinka, které se chce tzv. do kuchyně podívat řada Čechů - premiéra v pražském Světozoru je už před začátkem festivalu téměř vyprodaná. Objevit by se na ní měl i nejznámější z bratří - co na výsledný snímek řekne, to můžeme jen napjatě očekávat. Doufejme ale, že o tom pak natočí jedno ze svých skvělých videí…
Z úplně jiného soudku je na city přímo útočící Rekonstrukce Utøyi. Dokument, který vizuálně připomíná Trierův Dogville, ve spolupráci s přeživšími utøyského masakru rekonstruuje brutální vraždění Anderse Breivika. Tenhle film se zřejmě zakousne a nepustí.
Rodinná pouta
Identitu si začínáme utvářet už v dětství, v době, kdy nás hodně ovlivňuje naše okolí, rodiče, učitelé, přátelé. S touto myšlenkou pracují hned tři filmy z programu Jednoho světa, které si nesmíte nechat ujít. Bohové z Molenbeeku, snímek, který na festival přijede osobně uvést režisérka Reetta Huhtanen, vypráví příběh tří nerozlučných kamarádů, sousedů z bruselské čtvrti Molenbeek. Každý pochází z jiného prostředí, ale pojí je přátelské pouto, a tak společně hledají odpovědi na otázky týkající se islámu, křesťanství a víry v toho správného boha. Pak ale vše přeruší teroristické útoky, které byly připravovány právě v Molenbeeku.
Jeden svět 2019
Identita, bezpečí a jistota. Co nás vlastně spojuje? Odpovědi na tuto otázku se pokusí najít 21. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který se koná od 6. do 17. března v Praze a poté pokračuje v dalších 35 městech po celé České republice.
Která místa se do letošního ročníku zapojila a co byste si rozhodně neměli nechat ujít?
Chcete-li něco klidnějšího, pak byste měli zajít na oddechovku Nebuď pičus, která vysvětluje jen zdánlivě banální vztah dvou bratrů z amerického předměstí. Za investici času a peněz za vstupenku stojí i na Oscara nominovaný počin Nerovná jízda, který zachycuje nelehké dospívání tří skejťáků v oblasti Rezavého pásu na americkém severovýchodě.
Princové z Ghany
Zajímavý námět, který byl doposud inspirací především pro tvůrce komediálních filmů a seriálů, přináší dokument belgického režiséra Bena Asamoaha Sakawa. Tvůrce se zaměřil na fenomén falešných afrických "princů", v tomto konkrétním případě se jedná o mladé Ghaňany, kteří skrze nepravé identity a podvodné maily tahají peníze z důvěřivých boháčů západního světa a z výdělku pak živí celé své rodiny. Do tipů ještě přihodíme portrét mladé dámy, o které jste už rozhodně slyšeli a pokud ne, je čas to napravit. Dokument Na jejích bedrech líčí životní příběh letošní laurátky Nobelovy ceny za mír Nadii Murad, která byla v roce 2014 unesena a tři měsíce držena v zajetí Islámským státem. Snímek je výjimečný tím, že zachycuje hrůzy války, aniž by z vás zbytečně ždímal city pomocí prvoplánových záběrů na plačící děti v rozbombardovaných troskách syrských měst.
Pražské projekce jednotlivých filmů budou probíhat na několika místech. Do festivalu Jeden svět jsou zapojena kina Evald, Světozor, Atlas i letenské Bio Oko, ale také galerie Dox nebo Experimentální prostor NoD. Detailní informace najdete na webu festivalu, případně v infostánku v pasáži Lucerna.
