reklama
 
Velký přehled o studiu v zahraničí – vyberte si program na míru

Velký přehled o studiu v zahraničí – vyberte si program na míru

Člověk s magistrem stráví ve škole asi tak dvacet let svého života. Ze základky na střední nebo na gympl, potom na vysokou, a i když se během té ukrutně dlouhé doby hodně věcí mění, tu a tam jistá rutina dopadne na většinu z nás. Nejen proto stoupá každý rok počet zájemců o studium v zahraničí; podle posledních průzkumů chce mimo naši republiku vyjet dokonce 40 % českých studentů. A protože právě v březnu je na přihlášky do zahraničí nejvyšší čas, stojí za to připomenout si, jaké možnosti se nám dnes v tomto směru nabízejí.
reklama

Co nabízí vaše škola

Pokud chcete vyjet za hranice, nejjednodušší je mrknout se nejdřív na nabídky vlastní vysoké školy. Univerzity většinou nabízejí časově omezené studium (semestr či dva), skrze které sice zahraniční titul nezískáte, ale studujete obor ekvivalentní svému domácímu. Programů v rámci našich univerzit je dnes už velké množství, tady jsou ty hlavní:

Pro nikoho asi nebude novinkou projekt Erasmus, který je součástí vzdělávacího programu Evropské unie (LLP). Erasmu se můžete zúčastnit od 2. ročníku, a to pouze jedenkrát. Délka studijního pobytu se pohybuje od 3 do 12 měsíců, vyjet můžete do všech 27 členských států EU, a dokonce i do některých dalších – například do Norska, na Island nebo do Chorvatska a Turecka.

Studovat žurnalistiku ve francouzském Metzu se rozhodla Karolína. „Erasmus mi dal především půl roku studentských prázdnin a party s celosvětovou účastí,“ říká s úsměvem. Samotné studium jí vedle zlepšení francouzštiny přineslo i větší přehled v praxi a vylepšení životopisu. „Absolvování Erasmu o vás budoucím zaměstnavatelům řekne, že jste samostatní a nebojíte se nových věcí, v tom se asi takové studium vyplatí nejvíc,“ zamýšlí se Karolína.

Vedle Erasmu nabízí EU i další programy pro studentskou mobilitu, od roku 2014 chce ale všechny sjednotit do programu s názvem Erasmus pro všechny. V rámci změny plánuje Unie navýšit rozpočet programu na 19 miliard eur. Skvělé vyhlídky pro všechny budoucí erasmáky! Obdobným programem je systém výměny CEEPUS, díky kterému se můžete podívat do zemí střední a východní Evropy. Do programu se můžete buď přihlásit skrze vlastní univerzitu, anebo si o stipendium zažádat individuálně jako tzv. freemover – v případě, že byste rádi studovali jiný obor než doma.

Využít ale můžete i nabídek studijních pobytů v rámci tzv. meziuniverzitních dohod, které má každá škola podepsané se spřátelenými univerzitami, tentokrát už i mimo Evropu. Dohody jsou primárně určeny vědecko-pedagogickým pracovníkům škol k výzkumným účelům, v některých je ale zakotvena i výměna „běžných“ studentů, od krátkodobých stáží až po roční studijní pobyty. Škola vám opět poskytne finanční prostředky ve formě stipendia.

Takový pobyt zažil i Vojta z VŠE, který díky těmto dohodám studoval půl roku finance na australské University of Queensland. „Pro přijetí do programu je žádoucí dobrý studijní průměr, mimoškolní aktivity a všeobecný přehled s důrazem na váš obor, ze kterého si vás vyzkouší,“ vysvětluje Vojta přijímací podmínky.

Další možností jsou studijní pobyty v rámci mezivládních kulturních dohod. Ministerstvo školství oznámí každý rok jistý počet stipendijních míst na konkrétních univerzitách, na něž se můžete dostat buď skrze výběrové řízení Akademické informační agentury, anebo skrze vlastní školu, které ale musí být pro daný rok ministerstvem udělena kvóta. Většina fakult na univerzitách má dále uzavřeno několik tzv. bilaterálních dohod, díky kterým také můžete na semestr či dva vycestovat; počet kandidátů je ale v tomto případě velmi omezený a studium bývá finančně náročnější.

Foto: Studenta

Zahraniční titul na vlastní pěst

Ti, kdo mají víc odvahy, ale i peněz, mohou do zahraničí odjet na samostatné studium celého programu a získat v něm i titul. Například v Anglii nebo v Nizozemsku trvá magisterské studium a získání titulu pouze jediný rok. Titul MA na University College Birmingham v oboru cestovního ruchu získala i Aneta, která tak dostudovala už ve 23 letech. „Titul MA napovídá nejen o dosaženém vzdělání v zahraničí, ale i o odvaze učinit takovýto krok, to je dneska obrovsky ceněná zkušenost.

Bakalářský obor módy a designu se zase na vysoké škole v Amsterodamu rozhodla studovat Julie. „Spojila jsem touhu vycestovat se studiem oboru, který v naší zemi nelze na dostatečné úrovni studovat,“ vysvětluje. Právě možnost zkusit specifické obory, ve kterých u nás není tak silná tradice, bývá nejčastějším důvodem samostatného studia se získáním titulu v zahraničí. I tento typ studia může být prostřednictvím jistých institucí finančně podpořen.

Jazyky a obtížnost studia

Teď už rychle od teorie k praxi. Je nasnadě, že pro studium v zahraničí byste měli být slušně jazykově vybaveni; testy z jazyka, ve kterém cílová univerzita vyučuje, se ostatně nevyhnou většině z uchazečů o zahraniční studium, v jiných případech je zase vyžadován jazykový certifikát ověřující vaše znalosti (co se angličtiny týče, nejpraktičtější je absolvování mezinárodní zkoušky TOEFL). Obecně se většinou pro studium v zahraničí doporučuje minimálně úroveň znalosti A2, kdy jsme schopní v daném jazyce číst jednoduché texty a jednoduše konverzovat.

Pranýřování za špatnou gramatiku v esejích či testech se ale bát nemusíte; vyučující vědí, že nejde o váš rodný jazyk, a většinou se k formě vašeho projevu staví shovívavě. Pokud se rozhodnete vydat třeba do Německa, Španělska, Francie či Itálie, často od vás bude vyžadována znalost úředního jazyka, není to ovšem pravidlem. Například Filip, který semestr studia managementu strávil v Rakousku na univerzitě ve Steyru, nemusel pro svůj výjezd umět německy vůbec. „Většina výuky zde stejně probíhala v angličtině z důvodu lepšího uplatnění studentů,“ vysvětluje.

Kupodivu velký rozdíl je mezi jednotlivými zeměmi a rovněž univerzitami v obtížnosti studia. Zatímco pro někoho je stipendijní pobyt v zahraničí volnem proloženým party a cestováním, jinde na exchange studenty čeká mnohem větší dřina než doma. Například Nikol, která v nizozemském Maastrichtu studovala filozofii, ležela v učebních textech většinu volného času. „Sice se nemusíte tolik biflovat, ale přečíst klidně sedmdesát stránek denně a umět pak o textech diskutovat je pro místní studium úplný základ,“ popisuje. Příprava na každou hodinu a kvanta četby čekaly i na Míšu, která půl roku studovala mediální studia v Helsinkách. „Na takovou soustavnou práci jsem v Praze moc zvyklá nebyla,“ přiznává.

Foto: Studenta

Kolik to všechno bude stát

Jedním z rozhodujících faktorů jsou pro většinu studentů určitě peníze. Výše stipendií se liší podle životní úrovně v cílové zemi, v případě Erasmu dostanete průměrně 350–500 eur na měsíc. V drtivé většině případů ale pouze s touto částkou nevyžijete, a je tak potřeba naspořit si něco navíc. „Ve Francii mi stipendium pokrylo zhruba 60 % nákladů, zbytek šel z mých úspor,“ konstatuje Karolína.

Filip potřeboval v Německu ke stipendiu ještě zhruba 200 eur měsíčně. „Erasmus je i o cestování a zábavě, proto je dobré si našetřit trochu víc, aby člověk nemusel živořit,“ vysvětluje. V případě meziuniverzitních, mezifakultních a mezivládních dohod většinou budete vlastních prostředků potřebovat ještě více, zejména v zemích mimo EU. „Do Austrálie jsem od VŠE dostal 65 000 korun, protože jsem si ale pobyt chtěl užít se vším všudy, celkově jsem do pobytu nacpal něco kolem 330 000 korun, včetně cestování a zábavy,“ říká Vojta.

Pokud vyjedete studovat celý obor na vlastní pěst, budete se v některých zemích muset připravit na platbu regulérního školného, které univerzity od svých studentů vyžadují, v jiných zemích je ale studium i pro nás jakožto členy EU zadarmo. Pro orientaci: Školné se neplatí například ve Finsku, Dánsku, Norsku nebo Švédsku, ani korunu za studium dále neutratíte ve Francii a ve většině spolkových zemí Německa. V Belgii za rok studia zaplatíte okolo 600 eur, v Lotyšsku a Estonsku se roční školné pohybuje v částkách začínajících na 1 400 eurech, v Bulharsku dokonce ročně zaplatíte zhruba 2 200–2 500 eur. V Itálii školné začíná na 750 eurech, podobnou částku zaplatíte i v Portugalsku nebo ve Španělsku. V astronomických částkách se školné pohybuje v USA: na státních univerzitách zaplatíte v rozmezí 10 až 14 tisíc dolarů za rok, na soukromých 14 až 30 tisíc dolarů. V Anglii dáte za rok studia okolo 3 290 liber.

Možná se teď ptáte, kde na to sakra vzít? Možností finanční výpomoci pro vaše studium je hned několik. Vedle zmíněných programů můžete jako zdroj financování zahraničního studia využít stipendia a příspěvky poskytované nejrůznějšími nadacemi, fondy a dalšími institucemi. V USA ti nejlepší mohou za pakatel studovat například díky Fullbrightovu stipendiu, dalších možností pro nadějné studenty je nespočet. Zmiňme třeba Nadaci Zdeňka Bakaly, Hlávkovu nadaci anebo příspěvky přímo od krajů, případně od měst.

Další možností, která v některých zemích patří mezi běžnou praxi, je poskytnutí úvěru na studium, který začnete splácet až při adekvátním platu v práci. Tuto možnost zmiňuje Aneta, když mluví o státní půjčce na celé studium v Anglii, kterou mohou nově i čeští zájemci využít. „Půjčku začnete splácet, až pokud někdy začnete vydělávat 21 000 liber ročně. Pokud takové částky nedosáhnete nikdy, stát od vás půjčku nazpět chtít nebude, pokud ano, bude si říkat o 9 % rozdílu mezi limitem a vaším platem.“ Podobné možnosti se studentům nabízejí i ve Spojených státech a dalších mimoevropských zemích.

Proč do toho jít?

Pokud jste ambiciózní studenti zapálení pro školu a kariéru, výjezd do zahraničí aspoň na jeden semestr by pro vás měl být samozřejmostí. Získání zkušeností, kontaktů a nepřehlédnutelné položky ve vašem životopisu ale není to jediné, co vám studium venku může přinést.

Jak popisuje Filip, nejlepší je na pobytu za hranicemi pocit svobody a bezstarostnosti. „Před výjezdem a i po něm jsem byl vždy nucen vedle školy pracovat, abych vyžil. S prací jsou spojené starosti, určitý stres a lehká forma psychického uvěznění. To tam venku neexistovalo. Chodil jsem sportovat, cestoval jsem, poznával lidi a věnoval se s čistou hlavou školním věcem.“ Nutnost zorientovat se v novém prostředí vás navíc naučí samostatnosti a přinese takovou dávku nezapomenutelných zážitků, jakou byste v domácím prostředí sbírali několik dalších desítek let. Možností je dneska bezpočet, tak koukejte minimálně jednu využít!

Jsi připraven na studium v zahraničí?

  • Peníze: Pouze na finanční podporu od školy či státu raději nespoléhejte. Ve většině případů si budete svůj pobyt muset dotovat i z vlastní kapsy. U krátkodobých pobytů v rámci EU si navíc připravte minimálně 200 eur měsíčně, při výjezdu do USA, Kanady nebo třeba Austrálie i třikrát tolik.
  • Bydlení: Nejjednodušší je zarezervovat si s předstihem bydlení na kolejích univerzity, kde hodláte studovat. Levněji ale často vyjde pronájem soukromého pokoje, v tom případě ale radíme neposílat peníze za nájem majiteli předem. Případy podvodníků vydělávajících na důvěřivých studentech se totiž v poslední době vyskytují čím dál častěji.
  • Samostatnost: Studium v zahraničí je vedle ostatního i velkou zkouškou schopnosti postarat se o sebe sama v neznámém prostředí. I když univerzity studentům často nabízejí pomoc (na Erasmu je nejlepší sledovat aktivity organizace ESN International), připravte se především na notnou dávku byrokratických obstrukcí, které se před výjezdem ani po něm rozhodně nevyhnete.

Text: Mariana Kopecká

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější